CVIKY
METODIKA A PROVÁDĚNÍ CVIKŮ KE ZKOUŠKÁM JE NASTAVENA NA PŘÍMÉ PŘESMĚROVÁNÍ NA DANOU ČÁST VÝCVIKU !!
Veškerá metodika a provádění cviků ke zkouškám je čerpána z CZ-PES
(http://www.cz-pes.cz/zkusebni-rad-nzr.php#METODIKA)
METODIKA A PROVÁDĚNÍ CVIKŮ:
JEDNOTLIVÉ POVELY
Nástup psovoda a hlášení
-
Před zahájením akce dává vedoucí akce nastoupit psovody se psy do vhodného nástupového tvaru. Pes na vodítku sedí u levé nohy psovoda, psovod drží vodítko v levé ruce.
-
Psovod se psem se hlásí rozhodčímu při začátku a ukončení každého oddílu. Pes na vodítku sedí vedle jeho levé nohy. Psovod podává hlášení v základním postavení, vodítko drží v levé ruce. U zkoušky ZVV 2 a vyšších může být pes bez vodítka.
-
Psovod se představuje příjmením a uvádí jméno psa a oznamuje zahájení nebo ukončení zkoušené disciplíny.
Povelová technika pro činnost psa
-
Povely pro jednotlivé cviky nebo jejich části určuje zkušební řád a psovod je povinen je používat.
-
Povely dává psovod psu na pokyn rozhodčího, pokud ZŘ neurčuje jinak.
-
Opakování povelu, kromě cviků, kde to zkušební řád výslovně povoluje, snižuje, případně anuluje bodové hodnocení.
-
Za opakování povelu se rovněž považuje setrvání psovoda v poloze povelu, různé úkroky, posunky nebo jiné působení na psa.
-
Chválení psa je povoleno pouze po ukončení cviku (1x krátce po cca 3vt. prodlevě), pes i psovod v základním postoji.
-
Povely pro činnost psa rozdělujeme na povely zvukové (zkratka Z) a na povely posunkové (zkratka P).
-
Při cvicích dává rozhodčí psovodovi pokyn k provedení cviku, i dílčích výkonů ve cviku a to tak, aby neovlivňoval činnost psa.
Povely pro činnost psa
-
Podle zásady o rozdílnosti používané povelové techniky pro jednotlivé cviky se povely rozlišují na:
a) zvukové
b) posunkové - pes u nohy psovoda
c) posunkové - pes před psovodem. -
Stopa:
a) hledej, stopa. -
Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka:
a) k noze
b) lehký úder levou rukou na stehno. -
Přivolání psa s usednutím před psovoda:
a) ke mně. -
Přivolání psa s připojením nebo usednutím k noze psovoda:
a) k noze
b) lehký úder levou rukou na levé stehno. -
Polohy psa při klidu psovoda:
a) lehni
b) mávnout levou rukou nad hlavou a trupem psa, zepředu dozadu
c) ze vzpažení pravou paži připažit předem
a) vstaň
b) mírné pokrčení v kolenou
c) zdvihnout do pasu před sebe poloohnutou pravou paži dlaní nahoru
a) sedni
b) lehký úder levou rukou na levé stehno
c) předpažit pravou paži do výše oka dlaní vpřed. -
Ponechání psa na místě za pohybu psovoda v poloze:
a) sedni
a) lehni
b) mávnout levou rukou nad hlavou a trupem psa, zepředu dozadu
a) stůj
b) levou rukou dát dlaní před čenich psa. -
Aport volný:
a) aport (přines)
b) ukázat rukou ve směru předmětu s nakloněním trupu. -
Aport skokem nebo šplhem:
a) vpřed (hop), aport (přines). -
Skok vysoký nebo šplh:
a) vpřed (hop), při požadovaném zpětném skoku zpět. -
Kladina:
a) vpřed, při požadovaném zpětném překonání kladiny zpět. -
Štěkání psa na povel:
a) štěkej
b) ohnout pravou paži v lokti ke psu a se vztyčeným ukazovákem třikrát kmitnout před očima psa
c) ohnout pravou paži v lokti směrem vzhůru, vztyčit ukazovák a třikrát kmitnout směrem proti psu. -
Plížení psa:
a) plaz
c) komíhání pravé ruky nalevo a napravo přes sebou ve výši boků. -
Vysílání psa:
a) vpřed,lehni
b) ukázání pravou paží do směru. -
Ponechání psa na místě:
a) zůstaň
b) mírné přiložení dlaně pravé ruky před čenich psa. -
Průzkum terénu:
a) revír, ke mně (zpět) - povoleno oslovení psa, které navazuje na povel
b) ukázání paží. -
Hlídání pomocníka (pomocníků):
a) hlídej. -
Zákrok psa:
a) drž
b) ukázat do směru k pomocníkovi. -
Pouštění po zákroku nebo při přinášení předmětu:
a) pust. -
Pochvala psa:
a) ústní
b) pohlazení, poplácání. -
Zákaz nebo přerušení nežádoucí činnosti:
a) fuj. -
Volný pohyb psa:
a) volno
b) volný pohyb pravé nebo levé paže do směru a naklonění těla.
Předvedení psa při zkoušce
-
Pokud je pes v přímé blízkosti psovoda, ať již na vodítku nebo volně, má podle požadavku sedět, ležet nebo stát u levé nohy psovoda tak, aby podélná osa jeho těla byla ve směru, kterým stojí psovod. Ve všech polohách musí být rameno psa na úrovni nohou psovoda. Pes zaujímá polohu vůči psovodovi těsně. Vodítko drží psovod v pravé ruce a má být mírně prověšené. Každý cvik začíná a končí základním postojem se psem u levé nohy.
-
Při umístění psa před psovodem má pes sedět, ležet nebo stát ve vzdálenosti jednoho kroku tak, aby byli psovod se psem čelem proti sobě.
-
Za pohybu psovoda se pes pohybuje pozorně a radostně současně s psovodem vedle jeho levé nohy tak, aby byl neustále svým pravým ramenem na úrovni myšlené osy mezi koleny psovoda (nesmí zůstávat pozadu ani předbíhat). Pes nesmí psovodovi překážet v pohybu a má jej sledovat těsně. Při vedení psa na vodítku, nesmí být napnuté. Pokud pes pracuje volně, má psovod vodítko ukryté nebo pověšené z levého ramene k pravému boku.
-
Pes zůstává u levé nohy psovoda i při obratech a usedání k noze psovoda. Při obratech čelem vzad a přisedání k noze z předsednutí může pes psovoda obíhat, toto však musí být prováděno ve stejných situacích vždy shodně.
-
Rozhodčí postupuje tak, aby mohl cviky sledovat v co možná nejmenší vzdálenosti tak, aby nerušil výkon psa, ale mohl posoudit veškeré tiché povely apod.
Základní ovladatelnost
-
Přivolání psa. Cílem cviku je, aby pes na povel psovoda okamžitě, rychle a přímo přiběhl k psovodovi.
-
Přivolání psa lze vyžadovat za pohybu nebo klidu psovoda, pes musí být od psovoda vzdálen minimálně 10 kroků. Psovod hlásí rozhodčímu předem, pro který způsob se rozhodl (ZZO, ZM, ZMMP). U cviků, kde se provádí přivolání z vysílání, nedoběhne-li pes do poloviny předepsané vzdálenosti, nelze přivolání hodnotit.
-
Podle způsobu použití a okamžité potřeby rozlišujeme použití povelové techniky, která souvisí s provedením závěru cviku, kdy:
a) při pokračujícím pohybu psovoda je pes přivolán k noze a dále pokračují společně v určeném pohybovém rytmu
b) při klidu psovoda pes po přiběhnutí usedá ihned těsně před psovoda. -
Ovladatelnost psa na vodítku nebo bez vodítka. Cílem cviku je, aby pes sledoval přesně a ukázněně psovoda při chůzi, poklusu, změnách směru pochodu nebo při obratech na místě.
-
Psovod dává psu povel při vykročení, změně směru nebo pohybového rytmu, zastavení a obratech na místě.
Polohy psa při klidu psovoda
-
Cvik ve svém souhrnu sleduje možnost stojícího psovoda, aby povelem usměrnil psa k zaujetí polohy sedni, lehni nebo vstaň.
-
Podle požadavku zkoušky se cvik provádí se psem u nohy na vodítku, volně se psem na jeden krok před psovodem nebo ve vzdálenosti 20 kroků před psovodem.
-
Cvik se může prověřit i několikerým provedením každé polohy.
-
Při zaujímání polohy nesmí docházet ke změně stanoviště psa.
Polohy psa při pohybu psovoda a psa
-
Cvik sleduje usměrnění psa povelem do určité polohy za pochodu a setrvání v ní až do ukončení cviku, to je do příchodu psovoda ke psu.
-
Podle druhu nebo stupně zkoušky se odložení psa (krátkodobé) provádí do polohy sedni, lehni a stůj.
-
Psovod při provádění cviku se nesmí zastavovat nebo se ohlížet na psa, zda tento úkol splnil či nikoli, musí pokračovat v určeném směru a pohybovém rytmu.
-
Pes musí polohy zaujímat okamžitě, rychle a přesně.
-
Povel k zaujetí polohy dává psovod na pokyn rozhodčího přibližně po 10 krocích chůze, psovod se zastavuje na pokyn rozhodčího ve vzdálenosti přibližně 30 kroků.
Přinášení předmětů (aportování)
-
Předměty určené k provádění těchto cviků musí být předem umístěny na cvičební ploše.
-
Přinášení předmětů se u vyšších zkoušek ztěžuje aportováním přes překážku skokem nebo šplhem.
-
Stupně zkoušek také určují, zda lze při aportování použít libovolný předmět nebo zda se musí použít dřevěné činky, s předepsanou hmotností.
-
Jako předmětu psovoda při aportování nelze použít hračky nebo část výstroje psa (míček a krátký pešek bez poutka je povolen).
-
Při volném aportování nutno předmět odhodit do vzdálenosti nejméně 10 kroků.
-
Při aportování přes překážku nebo šplhem se neurčuje vzdálenost psovoda od překážky, ponechá se na jeho úvaze.
-
7. Provedení cviku se dělí do čtyř částí, k jejich předvedení dává pokyn rozhodčí:
a) odhození předmětu
b) vyslání psa k přinesení předmětu
c) odebrání předmětu
d) usednutí psa k noze psovoda. -
Při odhazování předmětu je pes volný a sedí u levé nohy psovoda.
-
Na povel psovoda vybíhá pes k provedení cviku. Při provádění aportu přes překážku se povel doplňuje ještě povelem pro překonání překážky. Povel pro aport musí být dán nejpozději v okamžiku doskoku psa za překážku.
-
Na povel běží pes co nejrychleji a nejkratším směrem pro předmět, pevně ho uchopí a stejnou cestou se vrací s předmětem k psovodovi.
-
Obdobně je tomu při aportu přes překážku. Pes překoná překážku, uchopí předmět a stejnou cestou se vrací k psovodovi.
-
Pes usedne těsně před psovoda a zůstává sedět, aniž by předmět pustil nebo jej překusoval. Nemá přijít do fyzického kontaktu se psovodem.
-
Na povel psovoda mu pes odevzdá předmět a zůstává sedět. Na další povel usedá k jeho levé noze.
-
Podání aportu psovi do tlamy před provedením cviku vede k anulování celé bodové hodnoty.
Překonání překážek
-
Účelem této skupiny cviků je, aby pes na povel dovedl zdolávat rozličné druhy a typy překážek různou pohybovou mechanikou.
-
Skok vysoký. Výška překážky 100 cm, u malých plemen 50 cm. Pes překonává překážku skokem. Při přeskoku se nesmí překážky dotýkat. Překážku tvoří plná, pevná stěna či pevný živý plot (povolená překážka IPO).
-
Skok šplhem. Překážku pro šplh tvoří dvě stěny dlouhé 1,9 m a široké 1,5 m, nahoře spojené a na zemi rozevřené tak, že kolmá výška je 1,8 m (malá plemena u zkoušky ZMP 1 a ZPS - 160 cm). Na stěnách jsou v horní polovině umístěny tři stoupací latě ve vzdálenosti 20, 45, 45 cm od sebe.
-
Při provádění skoku nebo šplhu se vzdálenost psovoda a psa od překážky nestanovuje, ponechává se na úvaze psovoda. Způsob, jakým má pes překážku překonat, určuje již sám odstup psovoda od překážky při skoku nebo šplhu.
-
Na pokyn rozhodčího dá psovod povel k překonání překážky. Jakmile pes překážku překoná, dává psovod psu povel ke zpětnému překonání překážky, případně současně obejde překážku a za pochodu přivolá psa k noze.
-
Povel ke zpětnému překonání překážky nelze dát tam, kde překonání překážky navazuje na cvik aportování.
-
Při všech skocích stojí psovod na místě a nepomáhá psu rozběhem ani jinak.
-
Chůze psa po žebříku a po kladině. V požadavcích zkoušek jsou tyto dva metodicky rozdílné cviky, které se nacvičují odděleně, spojeny v jeden cvik.
-
Podle druhu zkoušek nebo jejich stupňů rozlišujeme:
a) kladinu nízkou, širokou 30 cm, 500 cm dlouhou, ve výši 1 m nad zemí, kladina má na obou koncích náběhová prkna, 350 cm dlouhá
b) kladinu vysokou, 30 cm širokou, 500 cm dlouhou, ve výši 2 m nad zemí, pro výstup a sestup jsou žebříky se sklonem asi 45° , žebříky mají standartní typ, jsou široké asi 40 cm, vzdálenost příček od sebe asi 30 - 40 cm, příčky žebříků nesmějí být širší než 5 cm a nesmějí se upravit jako schůdky. -
Podle požadavku zkoušky se překonává překážka jedním nebo oběma směry.
-
Tento požadavek ovlivňuje i počínání psovoda, který jde buď podél kladiny s postupujícím psem nebo zůstává stát na místě odkud vyšel pes na překážku.
-
Před začátkem cviku stojí psovod s volným psem u nohy v libovolné vzdálenosti před patou žebříku nebo náběhového prkna. Na pokyn rozhodčího dává psu povel k překonání překážky.
-
Pes při překonávání překážky musí postupovat klidně a přesně. Nemá propadat mezi příčkami, chodit po postranicích žebříků nebo z kladiny, náběhového prkna či žebříku seskakovat.
-
Pokud má pes překonat překážku jedním směrem, jde psovod po vyslání psa podél překážky a po ukončení cviku, přivolá psa za pochodu, k noze.
-
Při překonání překážky oběma směry, zůstává psovod stát před překážkou. Jakmile pes dokončí překonání překážky v jednom směru, může jej psovod povelem usměrnit ke zpětnému překonání překážky. Po sestupu sedá pes před psovoda ve vzdálenosti do jednoho kroku.
Pomocné cviky
-
Štěkání na povel se podle stupně zkoušky liší polohou a umístěním psa.
-
Podnětem pro štěkání psa při cvicích poslušnosti musí být pouze povel psovoda. Na daný povel musí pes nejméně 3x výrazně zaštěkat. Při štěkání nesmí pes měnit svoji základní polohu.
-
Plížení psa. Podle požadavku zkoušky se provedení cviku rozlišuje na plížení psa se souběžně jdoucím psovodem a na samostatné plížení psa směrem k psovodovi, vždy na vzdálenost 10 kroků.
-
Při plížení u nohy psovod položí psa, dá psu povel k plížení a zároveň vyjde. Během plížení psa určeným směrem se povoluje opakování povelu a slovní pochvala psa.
-
Po dosažení určené vzdálenosti se psovod zastaví a pes na povel psovoda usedne k jeho levé noze. Během cviku není pes na vodítku.
-
Při samostatném plížení odloží psovod psa a odejde do vzdálenosti 10 kroků. Provede obrat čelem vzad a dá psu povel k plížení. Povel lze opakovat po celou dobu cviku.
-
Pes se doplazí do přímé blízkosti psovoda a zůstává ležet. Na povel sedá pes před a následně k noze psovoda.
-
Při plížení se pes nesmí zvedat, válet se, štěkat nebo obtěžovat psovoda. Je lhostejné, zda pes podsunuje zadní nohy těsně pod břichem nebo je táhne za sebou.
-
Vysílání psa vpřed. Účelem cviku je usměrnit povelem pohyb psa do určeného místa.
-
Cvik vysílání psa se zkouší jednou nebo dvakrát, směr druhého pokusu nutno posunout o 90°. Délka dráhy je 30 nebo 50 kroků. Směr a výchozí postavení určuje rozhodčí.
-
Psovod se psem, který sedí u jeho levé nohy, stojí na určeném místě. Na pokyn rozhodčího vyšle psovod psa do určeného směru. Po dosažení stanovené vzdálenosti psovod psa zastaví povelem v poloze vleže. Tím cvik končí. Po přivolání psa se provádí případný druhý pokus. Stanoviště psovoda se při obou pokusech nemění.
-
Pes má na povel běžet rychle v určeném směru až do doby, kdy jej psovod povelem zastaví.
Základní požadavky
-
Ponechání psa na místě. Účelem cviku je, aby psovod mohl ponechat psa na určeném místě po určitou dobu, aniž by pes místo opustil.
-
Pes po dobu odložení nemá vstávat, sedat si, válet se, štěkat, popolézat nebo popocházet. Pes nesmí určené místo opustit (se ztrátou se tolerují tři kroky). Přitom není chybou poloha vleže na levém či pravém stehně.
-
Umístění psovoda je 15, 25 a 50 kroků od psa, psovod stojí čelem ke psu nebo je v úkrytu vzdáleném rovněž 50 kroků od ležícího psa.
-
Rušivými vlivy může být přítomnost jiných osob či jiných psů, kteří provádějí cviky ve vzdálenosti ne kratší než 20 kroků.
-
Psovod nesmí na psa působit a ovlivňovat jej k setrvání na místě. U psa nelze ponechat předmět nebo předměty, které by jej měly na místě zdržet.
-
Cvik odložení psa se provádí v závěru části poslušnosti. Odložení trvá po dobu, kdy další pes plní cviky poslušnosti téhož typu zkoušky nebo po dobu, odpovídající témuž typu zkoušky. U zkoušky ZZO, ZM, ZVV 1 stojí psovod se psem na značce, kde bude provádět odložení do doby než další pes provede přivolání, potom na pokyn rozhodčího psa odkládá a odchází na určenou vzdálenost.
-
Pro odložení dlouhodobé jsou na cvičišti vytyčena dvě místa, zvlášť pro feny a pro psy, vzdálenost mezi nimi je 5 kroků.
-
Klid psa při střelbě. Střelba se u zkoušky ZM provádí při cviku ovladatelnost na vodítku, u zkoušky ZVV 1 při cviku odložení za pochodu vleže, když se psovod na povel rozhodčího zastavuje, u zkoušky ZVV 2 při cviku aport skokem, když se pes chystá uchopit aport, u zkoušky ZVV 3 při cviku aport šplhem, když se pes chystá uchopit aport a dále u všech stupňů při dlouhodobém odložení. U zkoušky ZZO se střelba neprovádí. Ráže použité pistole je stanovena v rozmezí 6 - 9 mm.
-
Klid psa při střelbě (hluku) se hodnotí po celou dobu trvání zkoušky. To znamená, že se hodnotí chování psa i k hlukům, které vyplývají z provozu nebo z prostředí (střílení motorů z výfuku, hluk letadla apod.)
-
Pes má být po výstřelu klidný a nesmí se dát rušit v požadované činnosti.
-
Pokud pes po výstřelu projeví bázlivost nebo agresivitu, která mu nedovoluje plnit úkoly, nutno jej ze zkoušky odvolat.
-
Dílčí bodové ztráty při střelbě se udělují u cviku, kde se projevily.
-
Přesuny mezi jednotlivými cviky se provádí na vodítku (u stupňů zkoušek, kde je vedení psa na vodítku vyžadováno) nebo na volno - vyžaduje se přesné provedení ovladatelnosti, případné bodové ztráty se uplatní u navazujícího cviku.
PACHOVÉ PRÁCE
Pokládání stop a předmětů.
-
Tvar stopy, délku, umístění v terénu, počet předmětů a jejich umístění určuje rozhodčí ve shodě s podmínkami zkoušky.
-
Při pokládání stop mohou být přítomni jen nezbytní pomocníci, vedoucí akce a rozhodčí. Přítomnost rozhodčího není nezbytně nutná.
-
Stopy se nepokládají v kulturách nebo terénech, které vizuálně prozrazují jejich směr.
-
Předměty, které se pokládají na stopu:
a) musí být z textilu nebo jiného materiálu, který dobře přijímá a drží pachy (nesmí být z kovu a skla)
b) nesmí se svou barvou nápadně odlišovat od terénu a být větší než 100 x 50 x 10 mm
c) při zkouškách nelze použít předmětů, které mohou sloužit jako hračka psa
d) každý předmět musí mít pach kladeče, který jej má u sebe nejméně 30 minut před kladením stopy
e) použité předměty již nelze použít v pokračování cviku nebo pro cviky jiných psů
g) předměty musí rozhodčí zkontrolovat. -
O položení stopy a uložení předmětů pořizuje kladeč plánek, který obsahuje základní údaje.
-
Nášlap stopy se provádí tak, že kladeč na určeném místě, cca 30 vteřin klidně stojí nebo mírně našlapuje, aby pachově zdůraznil začátek stopy. Kolík nebo tabulku označující začátek stopy zabodne do země vlevo.
-
Ukončení stopy se provádí tak, že po položení posledního předmětu, který stopu ukončuje, pokračuje kladeč v přímém směru ještě přibližně deset kroků, aniž by sled stopy přerušoval.
Práce psovoda a činnost psa
-
Rozhodčí, vedoucí zkoušek, pomocník ani pořadatel neodpovídají za neúmyslné porušení stopy zvěří, osobami, povětrnostními případně jinými vlivy. Ve výjimečných případech (narušení stopy v delším úseku) lze provést stopu náhradní.
-
Psovod se hlásí rozhodčímu se psem již připraveným k zahájení práce. Pokud je pes veden na stopovacím vodítku, je již připnuté na kovový obojek psa nebo na postroj. Jeho délka je bezpodmínečně 10 metrů. Psovod oznamuje způsob jakým pes předměty označuje. Pes musí předměty označovat shodným způsobem, který psovod sdělil rozhodčímu.
Jsou uznávány dva způsoby označování předmětů:
- zvedání, kdy pes může stát, sedět nebo aportovat – kombinace poloh je možná
- označení, kdy pes může stát, sedět nebo ležet – kombinace poloh je možná.
Kombinace těchto způsobů je chybou. -
Pes může stopu vypracovávat:
a) na volno
- pes na sobě nemá nic
- pes má řetízkový obojek
- pes má postroj
b) na stopovacím vodítku
- vodítko připnuté na kovový obojek
- vodítko připnuté na postroj. -
Stopa může od nášlapu vést rovně nebo vpravo resp. vlevo, nejvíce ve 45° odklonu.
-
Jakmile pes zachytí počátek stopy, psovod jej vypouští na celou délku stopovacího vodítka a sám psa následuje. Tento odstup je nutno dodržovat v průběhu celé stopy a to i v případě, kdy pes pracuje na volno.
-
Je-li pes na stopovacím vodítku, může jej psovod použít k mírnému přitažení psa a jeho postup zpomalit, jinak jej nelze k usměrňování psa používat.
-
Příležitostné chválení psa resp. opakování povelu „hledej“ nebo „stopa“ není chybou, avšak používání těchto povelů na lomech a v blízkosti předmětů, není dovoleno.
-
Jakmile pes označí nebo zvedne předmět, jde psovod ke psu a zvedne předmět nad hlavu.
-
Po ukončení stopy hlásí psovod rozhodčímu ukončení cviku a odevzdá nalezené předměty.
-
Odvolá-li rozhodčí psa ze stopy, podává psovod hlášení rovněž. Dokončování stopy po odvolání se nepovoluje.
Hodnocení práce psovoda a činnosti psa v pachových pracích
-
Při posuzování činnosti psa v pachových pracích se hodnotí zájem, snaha, spolehlivost a přesnost.
-
U psovodů se sleduje způsob práce při uvádění a vedení psa.
-
Rozhodčí ukončí práci psovoda a činnost psa, když:
a) pes sejde ze stopy na vzdálenost více než 10 m nebo se pes po stopě vrací více než 10 m za psovoda
b) pes sleduje stopu značně nepřesně, bez zájmu či bázlivě
c) byl překročen časový limit určený pro provedení stopy
d) psovod se snaží sám podle různých ukazatelů sledovat stopu a ovlivňováním udržuje psa v trase stopy, případně nedodržuje předepsaný odstup od psa, v těchto případech může rozhodčí psovoda jednou napomenout. -
Chybami znamenajícími bodové ztráty jsou vybočování, nestejnoměrná nebo nadměrná rychlost sledování stopy, pomalé či nepřesné označování předmětů. Stejně tak postup s vysokým nosem, reakce na zvěř či myši, kálení aj. Ovlivnění psa psovodem k označení předmětu znamená ztrátu bodů za předmět.
Odhalení pomocníka
-
Pomocník (figurant) je vybaven ochranným rukávem, ochrannými kalhotami, případně i vestou a je vyzbrojen měkkým obuškem.
-
Průzkum terénu. Účelem cviku je, aby pes vyhledal pomocníka nebo pomocníky v určeném prostoru.
-
Prostor pro průzkum terénu musí být takový, aby činnost psa byla přesvědčivá. Přirozený terén musí obsahovat dostatek úkrytů, na cvičišti (stadionu) musí být vždy rozmístěno 6 zástěn (3 + 3).
-
Délku a šíři prostoru určuje druh nebo stupeň zkoušky, rovněž jako počet pomocníků.
-
Chování psovoda, jeho postup terénem a usměrňování činnosti psa se má přizpůsobovat účelu cviku. Příliš rychlý nebo pomalý postup, pískání, tleskání apod. je chybou. Při průzkumu terénu je povoleno kromě povelu oslovit psa jménem.
-
Psovod se pohybuje středem prohledávaného prostoru podle pokynů rozhodčího. Poslední povel “revír” lze vydat, když pes protíná osu postupu k maketě s ukrytým pomocníkem.
-
Průzkum terénu má být plánovitý, s postupným vykrýváním prostoru na obě strany. Hloubka postupu psa nemá být delší než asi 20 kroků v přirozeném terénu, na cvičišti je určena rozmístěním zástěn.
-
Činnost psa má být rychlá a přesná. Umělé úkryty (zástěny) má pes těsně obíhat.
-
O umístění pomocníka nebo pomocníků rozhoduje rozhodčí, na cvičisti je tímto úkrytem poslední zástěna.
-
Označení pomocníka.Účelem cviku je, aby pes svým chováním označil psovodovi místo úkrytu pomocníka.
-
Pes má místo úkrytu pomocníka oznámit štěkotem. Jiný způsob je povolen pouze u zkoušky ZM (vystavení či napadnutí znamená ztrátu dílčích bodů).
-
Nalezenou osobu nesmí pes napadat nebo od ní odbíhat. Pomocník nesmí psa v průběhu cviku upozorňovat na místo svého úkrytu, dráždit jej k napadení, vyštěkání nebo setrvání psa na místě, kde je ukryt.
-
Pokud pes pomocníka označil nebo jej vyštěká, musí jej střežit nebo štěkat až do příchodu psovoda.
-
Jakmile pes označí úkryt pomocníka, jde psovod na pokyn rozhodčího k místu úkrytu pomocníka.
Zajištění pomocníka
-
Prohlídka pomocníka. Psovod vyzve pomocníka, aby vystoupil z úkrytu a dal ruce nad hlavu.
-
Po dobu udílení pokynů pomocníkovi sedí pes u levé nohy psovoda. U zkoušky ZVV 1 jej může psovod přidržovat za obojek.
-
Když pomocník zaujme požadovanou polohu, položí psovod psa proti pomocníkovi ve vzdálenosti přibližně 5 kroků.
-
Prohlídku provádí psovod tím, že obejde pomocníka, odebere mu obušek a zezadu jej prohledává.
-
Po ukončení prohlídky se psovod vrací ke psu, aniž by křížil osu mezi ním a pomocníkem. Pes sedá na povel k levé noze psovoda. Pomocník připažuje ruce po ukončení prohlídky nebo po návratu psovoda ke psu a to vždy na pokyn psovoda.
-
Po celou dobu akce psovoda musí pes pomocníka střežit, nesmí štěkat ani jej napadat.
-
Výslech pomocníka. Při výslechu pomocníka, který navazuje na prohlídku, sedí pes u levé nohy psovoda a jeho chování musí být stejné jako v bodě 6.
-
Doprovod pomocníka. Délka doprovodu je asi 20 kroků.
-
Psovod vyzve pomocníka ke klidné chůzi určeným směrem a sám s volným psem následuje pomocníka ve vzdálenosti asi 5 kroků.
-
Pes musí pomocníka bedlivě střežit a v případě potřeby provést zákrok. Nemá vyrážet od nohy psovoda nebo pomocníka bezdůvodně napadat.
-
Podle stupně zkoušky se provádí doprovod jednoho nebo dvou pomocníků.
-
Hlídání pomocníka. Účelem cviku je, aby pes hlídal pomocníka v době, kdy je psovod od pomocníka a psa vzdálen.
-
Podle stupně zkoušky hlídá pes po určitou dobu jednoho nebo dva pomocníky. Pokus pomocníka o únik se přizpůsobí požadavkům zkoušky.
-
Místo hlídání a úkryt psovoda (asi 25 kroků za psem) určuje rozhodčí.
-
Psovod určí pomocníkovi nebo pomocníkům místo, usměrní psa k hlídání a sám odejde do úkrytu.
-
Pes leží před pomocníkem (pomocníky) ve vzdálenosti 5 kroků. Během střežení pes nemá pomocníka (pomocníky) napadat, štěkat a opouštět místo.
-
Jakmile pomocník nebo pomocníci opustí určené místo, má pes provést okamžitě přesvědčivý zákrok. Pokyny pro činnost pomocníka či pomocníků dává rozhodčí.
-
Po provedení zákroku, kdy pomocník zůstává klidně stát, má pes okamžitě pustit a dále 1 minutu střežit. Při zákroku proti dvěma pomocníkům, musí pes prvního zadrženého pomocníka pustit a zlikvidovat útěk druhého pomocníka do vzdálenosti 20 kroků od prvního.
-
Pes může zůstat u jednoho pomocníka nebo pobíhat mezi oběma a dále je střežit. Nemá je však napadat. Štěká-li pes při této části hlídání, není to chybou.
-
Psovod přichází ke psu na pokyn rozhodčího po uplynutí doby hlídání nebo když to situace vyžaduje (pes napadá, drží pomocníka, při nesplnění cviku apod.), rovněž na pokyn rozhodčího.
Ochrana psovoda
-
Účelem cviku je, aby pes chránil psovoda před útokem pomocníka a pomáhal při likvidaci útoku. Psovod se sám aktivně nebrání a likvidování útoku pomocníka ponechává psu.
-
Přepadení psovoda navazuje na cviky:
a) výslech pomocníka
b) prohlídka pomocníka
c) doprovod pomocníka (pomocníků). -
Pes musí v okamžiku přímého ohrožení psovoda ihned a přesvědčivě provést zákrok na pomocníka.
-
Jakmile pomocník přestane klást odpor (na pokyn rozhodčího), má pes pomocníka na povel psovoda nebo samostatně pustit a dále jej střežit. Povel “pust” lze zaměnit oslovením psa jménem.
-
Při doprovodu dvou pomocníků se v okamžiku zákroku dává druhý pomocník na útěk. Pes jej má samostatně zadržet.
Samostatná činnost psa
-
Psovod se psem, sedícím u nohy, stojí na místě, které určí rozhodčí. Psovod může psa přidržovat za obojek.
-
Současně je v určité vzdálenosti připraven i pomocník, vyzbrojený obuškem.
-
Na pokyn rozhodčího vyjde pomocník z úkrytu a odchází.
-
Psovod vyzve pomocníka k zastavení. Když pomocník na výzvu reaguje útěkem, vypouští psovod psa k zadržení pomocníka.
-
Podle druhu nebo stupně zkoušky zůstává psovod na místě nebo ihned běží za psem.
-
Když pes pomocníka dostihne, provede ihned zákrok. Na pokyn rozhodčího přestává pomocník klást odpor a pes jej má pustit a střežit do příchodu psovoda. Po příchodu k místu zadržení psovod psa odvolá k noze (ze vzdálenosti 1 kroku) nebo se zařadí ke psu.
-
K puštění může psovod použít maximálně 3 povely. Použití dalšího povelu v těsné blízkosti psa anuluje bodovou hodnotu za celý cvik. Nutnost dalších povelů nebo fyzická pomoc znamená ukončení obrany.
Odolnost psa
-
Cílem cviku je přezkoušení odolnosti psa vůči úderu a tvrdosti psa při střetech a boji s pomocníkem.
-
Podle požadavku zkoušky se cvik přezkušuje samostatně nebo navazuje na předešlý cvik.
-
Při samostatném přezkušování stojí psovod se psem v určené vzdálenosti proti pomocníkovi a drží psa za obojek. Na pokyn rozhodčího vydráždí pomocník psa a provede útok. V okamžiku útoku pomocníka vysílá psovod psa.Za psem jde až na pokyn rozhodčího.
-
V případě spojení cviku odolnost se cvikem samostatná činnost (zadržení s protiútokem), provádí pomocník protiútok ze vzdálenosti cca 30 kroků při doběhu psa.
-
Pes musí bez ohledu na chování pomocníka provést zákrok.
-
Před zákrokem psa se snaží pomocník uplatnit vizuální nebo sluchové vjemy, které mohou mít negativní vliv na zákrok psa (nápřahy, křik).
-
Při úderech používá pomocník měkký obušek asi 55 cm dlouhý a 2 cm silný.Je obalen kůží nebo jiným měkkým materiálem a opatřen poutkem.
-
Údery musí odpovídat druhu a stupni zkoušky a nesmí být vedeny do míst snadné zranitelnosti psa.
-
Po ukončení cviku jde psovod ke psu a odvolává jej k noze (1 krok) nebo se zařadí vedle psa.
-
Pokyny pro práci pomocníka a činnost psovoda ve všech cvicích obrany dává rozhodčí.
-
Pro pouštění psa po zákroku platí stejná ustanovení jako v čl.37, bod.7.
-
Při všech cvicích obrany platí pravidlo, že u psa, který při boji s pomocníkem projeví bázlivost, je ukončeno posuzování obrany a dosud získané body se anulují.